Základní škola a mateřská škola, Šaratice, okres Vyškov

Naše škola je partnerem projektu „Rozvoj kariérového poradenství na Vyškovsku – jak správně zvolit další vzdělávací cestu?„. Projekt je plně hrazen ze strukturálních fondů a státního rozpočtu ČR, přičemž

příjemcem grantového projektu je Základní škola Vyškov, Nádražní 5, příspěvková organizace http://www.zsn5vy.ipex.cz/.

Projekt byl zahájen na konci března 2010 a jeho cílem je vytvoření 6 Informačních poradenských center (IPC) na školách na Vyškovsku a zajistit tak žákům kvalitní kariérové poradenství. Centra zajistí osvětovou vzdělávací činnost směrem k žákům, usnadní jim volbu další vzdělávací cesty a volbu povolání, budou aktivně vyhledávat žáky ohrožené nesprávnou volbou nebo předčasným odchodem ze systému vzdělávání. Do projektu jsou taktéž zapojeni další partneři:

Základní škola Slavkov, Komenského www.zskomslavkov.cz
Základní škola a mateřská škola, Šaratice www.zssaratice.cz
Základní škola Pustiměř www.zs-pustimer.webz.cz
Základní škola Drnovice www.zsdrnovice.vys.cz
Základní škola Bučovice www.bucovice711.cz

V každé škole bude vytvořeno jedno IPC, pro které bude pořízeno potřebné materiálně technické zázemí. Úkolem centra bude jak zajišťovat kariérové poradenství žákům a rodičům, tak rozšíření možností využívání interaktivních metod výuky v oblasti kariérového poradenství v rámci výuky. Žáci budou do projektu aktivně zapojeni, budou aktivně pracovat na přípravě konferencí, postupů v rámci výuky, budou spolupracovat s koordinátory IPC, navštěvovat úřady práce apod. Součástí projektu je také proškolení pedagogů pro práci v IPC. Projekt je spolufinancován Evropským sociálním fondem a státním rozpočtem České republiky.

Identifikace projektu:

Číslo a název prioritní osy:   7.1.1 Zvyšování kvality ve vzdělávání
Oblast podpory:                    Zvyšování kvality ve vzdělávání – 7.1.1
Název GG :                          Zvyšování kvality ve vzdělávání v Jihomoravském kraji – CZ.1.07/1.1.02
Registrační číslo projektu:    CZ.1.07/1.1.02/02.0052

---------------------------------------------------------------------------------------------------------

---------------------------------------------------------------------------------------------------

Projektové dny na naší škole
V měsíci listopadu se uskuteční na naší škole velmi oblíbené projektové dny, které slouží jako metoda k osvojování vědomostí a dovedností.
Projektové vyučování je způsob, jak se učit jinak, zajímavěji a efektivněji.
Pro nás, žáky, to znamená vybrat si problém, vytvořit pracovní týmy, domluvit se na strategii řešení a rozdělení úkolů, nastudovat spoustu literatury, nahlédnout na internet, provést potřebná měření a pak vybírat, třídit a zobecňovat získané informace. Zpracované téma je třeba nějak ztvárnit – zvolili jsme formu informačních panelů (k tomu nám dobře poslouží balicí papír). Budeme psát, stříhat, lepit, kreslit. Nakonec se s výsledky své práce pochlubíme – zvolíme mluvčího, možná i dva a vybavíme je jednak znalostmi, jednak uměním řečnickému řemeslu. Se závěry svého výzkumu seznámíme ostatní spolužáky a vyučující. Dozvíme se, co vybádaly další týmy, takže budeme mít možnost srovnání a náměty na příště, jak být lepší.

Témata projektů na prvním stupni:
     1) Rádi posloucháme pohádky
     2) Naše zahrada
     3) Máme rádi zvířata
     4) Kouzelná čajovna

Témata projektů na druhém stupni:
     1) Jak nám teplota zpříjemňuje či komplikuje život?
     2) Jíme zdravě
     3) Umíme třídit odpady?
     4) Austrálie a Oceánie

Projektový den ve 2., 4. a 5. třídě: 15. 11. 2006
Na projektový den prvního stupně srdečně zveme i naše rodiče, mohou s námi ve škole strávit příjemné dopoledne.

Projektové dny druhého stupně: 20., 21. a 22. 11. 2006

---------------------------------------------------------------------------------------------------

Projektové vyučování – Den podle Marie Terezie
Žáci 8. ročníku se pod vedením paní učitelky Gity Vespalcové jednoho květnového dne r. 2006 přenesli do doby Marie Terezie, aby si na vlastní kůži vyzkoušeli, jaké to je stát se žáky školy 18. století.
Proměna byla dokonalá – oblékli si dobové kostýmy, učebnice měli svázané řemínkem, v lavicích seděli s rukama za zády. Pro neposlušné nebo nevědoucí byla vždy v pohotovosti rákoska, stejně jako oslí lavice s oslíma ušima. Také se jim mohlo stát, že byli vyzváni, aby si šli kleknout na hrách, v horším případě museli navíc držet na natažených rukou svazek těžkých knih, to vše pod velkým vyobrazením růžovoučkého prasátka.
Žáci absolvovali hodiny čtení, krasopisu, počítání a latiny. Ti zdatnější se dokonce naučili zpaměti odříkávat latinské texty. Paní učitelka, respektive přísný pan učitel, v některých hodinách vydával/a pokyny v němčině. Výuka byla prokládána sborovým zpěvem.
Jako diváci a současně spoluaktéři byli postupně přizváni žáci všech ročníků se svými vyučujícími. Všichni přítomní si měli možnost vyzkoušet psaní na voskové tabulky a také opisování předloh se starým (a poněkud složitým) písmem. Pokud zlobili, nevyhnuly se potupné tresty ani jim. Pan učitel neznal slitování. Při přeříkávání násobilky se zapotili i mnozí žáci vyšších ročníků.
Všichni, kdo se byli podívat v tento den do 8. třídy, byli překvapeni celkovou atmosférou staré školy - přísností paní učitelky a okamžitým potrestáním žáka, pokud neodpovídal dostatečně hbitě či se jen mírně zavrtěl v lavici.
Je samozřejmé, že tomuto dni předcházelo několik týdnů příprav. Žáci 8. třídy byli báječní, výuku předváděli s velkou chutí a zaujetím. Byli stateční i v odpoledních hodinách, kdy už na nich byla znát únava. Díky nim a paní učitelce Vespalcové jsme si mohli každý za sebe zodpovědět na otázku, jestli bychom chtěli chodit do takové školy.

Zeptali jsme se osmáků, jak se v roli žáků takové školy cítili:
Vyzkoušeli jsme si, jak se učili naši praprapradědečci a prapraprababičky. Stačil mi jeden den na zkoušku. Do takové školy bych nechodila. Je až moc přísná. (Monika Zákostelská)

Vyzkoušet si takovou školu bylo zajímavé, ale asi bych se takhle učit nechtěla. Děti neměly moc velký prostor k vyjádření vlastního názoru a učitelé se s dětmi nebavili, jako někteří s námi. Možná bych zavedla ty fyzické tresty. Někteří by si po pár ranách rákoskou zapamatovali, že nemají vyrušovat. Taky se mi nelíbilo, že se museli naučit zpaměti nějaké latinské nebo německé texty, kterým třeba ani nerozuměli, a tak z toho nic moc nezískali. Líbilo se mi to a doufám, že někdy v budoucnu si to zopakujeme. (Ilona Zdražilová)

Myslím si, že bylo dobré si to vyzkoušet, ale do této školy bych chodit nechtěla. Líbilo se mi, že i ti nejhorší žáci se chovali slušně. Nelíbily se mi tresty a přísný učitelJ! Byla zavedena velká kázeň a někdo by to určitě nevydržel!!! (Veronika Konečná)

…docela tvrdý, ale to učení musí mít mnohem větší efekt pro žáky. A dost utlačení. To mlácení by mohlo být i tady. (autor si nepřál zveřejnit své jméno)

Myslím, že kdyby to bylo ve skutečnosti, tak by se mi to asi moc nelíbilo kvůli přísnému učiteli a trestům, kterým jsme byli vystaveni. Moc se mi líbilo, že jsme se zapojili všichni. (Lenka Martínková)

Je to škola, která je o hodně zajímavější, ale těžší. Cítil jsem se hodně trapně, když kolem mě stály děcka a smály se. Ale povedlo se to a učitelům se to určitě taky líbilo. Nebo ne? (Mirek Zdražil)

Uvědomil jsem si, že to neměli lehké – být v oslí lavici, dostat rákoskou atd. Určitě jsem rád, že chodím do této školy a ne do školy za Marie Terezie. Moc mě teda nebavilo sedět pořád rovně a ani se moc nepohnout, ale jinak mě to po ten jeden den bavilo, klidně bych si to zopakoval. (Pavel Silnica)

V roli žáků ve škole za Marie Terezie to bylo skoro jako ve skutečnosti. Atmosféra se tomu podobala. V dnešní době bych určitě nechtěl sedět s rukama za zády a vzpřímen. Fyzické tresty by být nemusely, vlastně je to fuk, ale nechtěl bych oslí lavici. (Milan Svoboda)

Moc dobře jsem se necítila, protože jsem chodila bosky a byla mi zima. Tresty nebyly špatné, ale ty knížky na hrachu byly moc těžké. Jinak se mi to líbilo, ale těch 6 hodin už bylo moc. (Denisa Nováková)

Je to hodně velký rozdíl, v té době byli žáci dost omezováni ve vyjadřování. Tělesné tresty byly stresující, ale určitě účinné. A jsem celkem ráda, že to byl jen jeden den v 18. století. (Martina Říčková)

Dnešní mládež by mohla i v osmé třídě zkoušet krasopis, abysme nebyli národ, který píše jako kocouři. (Milan Schuster)

Cítil jsem se trochu hloupě a trochu legračně. Nechtěl bych do takové školy chodit kvůli trestům. Myslím si, že dnešní škola nás připraví na život mnohem lépe a jsem rád, že žiju v této době. (Luboš Popelák)

Bylo to dobrý vyzkoušet si školu za Marie Terezie, moc mě to bavilo, hlavně krasopis. Ale raději jsem v současné škole, protože nemusím sedět rovně a učitelky mě nemlátí rákoskou a neposílají na hrách a do oslí lavice. Ale byla to dobrá zkušenost a bavilo mě to. (Iveta Frintová)

Dnešní škola je pohodovější, ale základka je teď těžší. V té době bych na hlavní školu nešla, připadalo mi hodně těžký naučit se dva úryvky z latiny, kterou jsem v životě neviděla. Tam člověk sedí rovně, nemůže se ani pohnout, tady si můžu sednout pohodlně, jak chci. Ale jinak to bylo super. (Eliška Lattenbergová)

Cítila jsem se hrozně trapně, všichni se nám smáli. Nechtěla bych chodit do takový školy, je to „drsárna“. Klečet na hrachu s napnutýma rukama, na nichž jsou knihy, dost to bolí a necítím ruce. Nejhorší byla OSLÍ lavice. Člověk, který tam seděl, se nesměl smát, musí to být hrozný pocit sedět s oslíma ušima, když vím, že vypadám jako „debil“ a všichni se mi smějí. (Neznámý autor)

Bylo to složité, hlavně kvůli tomu, že jsme museli mít kamennou tvář. Žádný úsměv, vztek, smutek. Vůbec nic. V pravé škole Marie Terezie to museli mít dost těžké. Chyba – trest, smích – trest, nevědomost – trest. Je to hodně na psychiku. Ještěže jsme to jenom hráli. (Anděla Schilbergerová)

Cítil jsem se docela normálně. Bylo mi zima od nohou, protože jsem neměl papuče. Všem trestům jsem se vyhnul. Bylo to zábavné, hlavně s prvňáky až čtvrťáky, protože si chtěli všechno vyzkoušet. Dalším třídám se už nic moc zkoušet nechtělo. Nejlepší bylo psaní do voskových tabulek. A celé se mi to líbilo. (Libor Dosoudil)

Dobré to bylo v tom, že jsme si zase zopakovali nějaké věci z mladších ročníků, např. malou násobilku, počítání do pěti a krasopis. (Neznámý autor)

Myslím si, že ve srovnání s naší školou to bylo o hodně náročnější. V té době bylo dost trestů, které se dnes úplně ztratily. Dnes se žáci ve školách chovají o hodně hůř a víc si dovolují. V té době si žáci nemohli dovolit to, co my dnes bereme za samozřejmost. Tento projekt mě bavil a byl hodně záživný. (Alena Doláková)

---------------------------------------------------------------------------------------------------

Co očekáváme od projektu
V týdnu mezi 7. a 11. listopadem začaly větší přípravy na projekt: Horečně se rozepisujeme do skupin. Škrtáme se a přesunujeme. Upřesňujeme si téma. Dohadujeme se, co kdo přinese a zjistí. Pořád se chodíme na něco vyptávat. Uvítali jsme možnost tvořit skupiny napříč třídami. Máme starosti, abychom se všichni včas dostali na internet. Budeme moci využít kopírku? Jak se to bude hodnotit?

Osmáci se v hodině rodinné výchovy pokusili zformulovat, co od projektu čekají a co se při něm vlastně naučí. Předkládáme názory některých z nich. Uvidíme, do jaké míry se očekávání naplní.

Naučíme se samostatnosti a smícháme znalosti ze zeměpisu, českého jazyka, občanské výchovy, rodinné výchovy aj. Naučíme se používat internet a pracování v kolektivu. Připraví nás to do života a práce. Bude to legrace, budeme spolupracovat a učit se s kamarády, bude to pro nás zajímavé. Anonym zeleně podtržený

Dozvíme se věci, které nám ve vyučovacích hodinách neřeknou. Libor Dosoudil

Očekávám velký zmatek, ale také komunikaci mezi náma. Starosti o to, jestli seženeme ty správné informace na určité téma. Těším se moc, protože ještě jsme nic takového nedělali, ale jsem „nervózní“, jak to všechno dopadne. Lenka Hoffmannová

Naučíme se: spolupracovat, hledat informace, seřadit informace, zlepšit znalosti, fyzika, zeměpis, občanka, výtvarka, informatika. Zkusit nový způsob výuky. Kdo je zodpovědný a kdo lenivý. Milan Schuster

Těším se, nuda to rozhodně nebude, bude to zkouška, jak zvládáme vyhledávat různé informace. Jsem zvědavá, jak to bude probíhat. Alena Doláková

Ve dnech 28.11. a 29.11. se naučíme: spolupracovat, přijímat a získávat informace, připravit se na danou situaci a plnit úkoly se vší bravurností. Chtěl bych, aby tyto projekty byly častěji. Čekám, že se ve spoustě věcí neshodneme, ale práci splníme. Luboš Popelák

Naučíme se spolupracovat s lidmi, se kterými se nebavíme nebo nekamarádíme. Lépe se poznáme. Eliška Lattenbergová

Naučíme se sami si poradit, získávat informace z různých zdrojů. Očekávám možná i nová přátelství. Poznáme spolužáky, jak se v situaci zachovají. Daniel Sura

Naučíme se poznávat nové věci. Naučíme se pracovat ve skupinkách a spolupracovat. Projekt nahradí téměř všechny vyučovací hodiny. Těším se. Dělat projekty mě baví a mohli bychom je dělat častěji. Iveta Frintová

Že se budeme více zapojovat do všeho možného. Ze dvou dnů se neulejeme, protože budeme pracovat skoro stejně jako v hodině. Stanislav Veverka

Naučíme se týmově pracovat. Poznáme líp svou obec. Zlepšíme si češtinu – slohové zpracování. Procvičíme si dějepis. Výtvarně to zpracujeme. Očekávám něco nového. Přeji si, aby to bývalo častěji – pokud nás to bude bavit. Čekám, že to bude záživnější. Martina Říčková

Dozvím se o naší obci víc, bude sranda, odpadne vyučování. A hrozně se těším. Kristýna Fuxová

Naučíme se vyhledávat informace o všelijakých věcech, pracovat ve skupinách, poznávat věci, poznávat okolí atd. Nebudem se učit, ale vyjde to tak s tím projektem nastejno, nebudem se vůbec flákat. Bude to dobrý, mohlo by to být častěji – ale podle toho, jak se to povede a jaké to bude. Milan Svoboda

Očekávám radost, že to bude častěji a že mě to bude bavit. Nejen, že se nebudeme učit, ale že si zkusíme shánět si informace, spolupráci s někým jiným, vyřešit nějaký konflikt, a tak se vlastně připravíme na další školy po ZŠ. Pavel Silnica